close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

D&C Sprouse - Story - 4. díl

28. srpna 2011 v 17:35 | \*JaneVaness*/


"Kristie, přečetl jsem si tvůj dopis. Nemohl jsem tě nechat jen tak samotnou. Bál jsem se, že se ti něco stane, tak jsem tě šel hledat. A napadlo mě, že bys mohla být v lese. Prosím, tohle už nedělej..! Zůstaň u nás prosím." řekl Dylan a stékaly mu zase slzy po tvářích. "Dylane, ale to jsi přece nemusel. Vždyť prší, a mohlo se ti i něco stát když jsi asi běžel." "Musel jsem tě najít..! Prosím odpověz na tu otázku…zůstaň prosím." řekl sklesle. "No já nevím…" "Prosím, to přece není nějak blbý nebo tak, že jsi pro nás nic neudělala. A to, že nevíš jak za to poděkovat na tom přece nezáleží." "Běžel jsi celý lesem, jen kvůli tomu abys mě našel a řekl mi abych zůstala..? A brečíš kvůli mně..? No…to je prostě…neuvěřitelný. Jasně, že zůstanu." řekla s úsměvem a objala ho. "Děkuju, děkuju hrozně moc. Ani nevíš jak jsem šťastný, že zůstaneš." a usmáli se na sebe. Chvíli se na sebe dívali a pomalu se k sobě přibližovali. Nastalo ticho. Pak se, ale Kristie odtáhla a řekla: "To bychom neměli dělat…" "Jo, ehm…promiň, neovládl jsem se. Tak pojďme tedy už domů. Začíná být pěkná zima." a tak šli… --- ZA PÁR MINUT DOMA --- "Aha, tak našel jsi jí. No díky bohu teda." řekl Cole. "No jo, hrozně se vám oběma omlouvám. Neměla jsem to dělat a přidělávat vám starosti. Promiňte." "Ne, neomlouvej se. To je v pohodě." řekl Dylan. "Tak lidi, co dneska podnikneme..?" zeptal se Cole. "No brácho…třeba bychom mohli zajít do nějaké restaurace nebo kavárny a lépe se poznat…Co na to říkáte..?" "Já myslím, že je to dobrý nápad. Takže souhlasím. A co ty Cole…?" "Jo, jasně. Taky souhlasím." --- ZA CHVÍLI V RESTAURACI --- Všichni tři vešli dovnitř a posadili se na volné místo. Ostatní lidé v restauraci se na ně neustále dívali. Kristie to celkem štvalo, ale musí přece počítat s tím, že jsou to přece jen hvězdy. Za pár krátkých chvil přišla číšnice: "Vítejte v restauraci u Pěti lvů, tak co si objednáte…?" Dylan promluvil jako první: "Já bych si dal steak s americkými brambory a k tomu colu." (číšnice zapisuje) "A co dál..?" "Já bych si dal to samé co Dylan. A co ty Kristie..?" "Nevím, asi taky to samé." odpověděla. "Tak dobře, děkujeme vám za vaši návštěvu." řekla číšnice, ale pořád tam stála. Dylan se na ni divně podíval a řekl: "Emm, proč tady ještě stojíte..?" "Já bych chtěla autogram prosím." řekla s nadšením číšnice. "Aha, no tak jo, proč ne." usmál se, vzal kousek papíru ze stolu, podepsal ho a poslal dál Coleovi. "Tak tady máš." Podal jí papír a ona poděkovala a odešla. "No, vidím, že asi není moc lehké být hvězdou." řekla s úsměvem Kristie. "Jo, to teda není." řekl Cole a Dylan jen přikyvoval. Za chvíli číšnice přinesla jídlo. "Kristie, kolik je ti vlastně let..?" zeptal se Dylan trochu koktavě. "Je mi 16." "Aha, no ty asi víš kolik je nám, viď…?" řekl Cole. "Jo, to vím, 19." řekla, usmála se a Dylan s Colem s ní. Čas v restauraci pomalu plynul a pořád více a více se všichni dohromady poznávali…POKRAČOVÁNÍ PŘÍŠTĚ.

1. díl - Here
2. díl - Here
3. díl - Here
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama